výživověda
z lásky k jídlu a vědě
výživověda

Výživověda.cz

Pár slov o mně

Jmenuji se Dagmar.
Má zvědavost a vášeň pro jídlo a vědu mě dovedla až ke studiu NUTRIČNÍ TERAPIE. Touto cestou bych chtěla předat své znalosti a zkušenosti dál.

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY
CHCI NOVINKY DO MAILU!
štítky
28. 03. 2021

Aminokyseliny

Ještě než se pustíme do samotného článku, chtěla bych podotknout, že se jedná hlavně o teorii, bez které by se tyto stránky neobešly! Když se zde chceme zabývat výživou, je nutné poznat jednotlivé živiny. Velmi jsem tu pro Vás informace zestručnila, jelikož toto téma je velmi obsáhlé.

Pro zvídavé VÝŽIVOVĚDÁTORY mám podrobnější články na některá zajímavá témata uvedená v tomto článku (stačí kliknout na odkaz).

Přeji příjemné čtení, s láskou Dája.

Aminokyseliny (AMK) jsou chemické látky s postranním řetězcem a se dvěma funkčními skupinami – KARBOXYLOVOU (-COOH) a AMINOVOU (-NH2/kromě prolinu -NH). Jsou to stavební kameny peptidů a bílkovin, které jsou pro lidské tělo důležité! Mezi aminokyselinami při kondenzaci vzniká tzv. PEPTIDOVÁ VAZBA, kterou jsou jednotlivé aminokyseliny spojeny (viz. ilustrační obrázek).

Podle počtu aminokyselin v řetězce rozlišujeme, zda-li se jedná o peptidy nebo bílkoviny.

  • 1 AMK – volná aminokyselina
  • 2 – 10 AMK – oligopeptidy (dipeptidy – 2, tripeptidy – 3, …)
  • 10 – 100 AMK – polypeptidy
  • 100+ AMK – bílkoviny

 

Podle postranního řetězce můžeme aminokyseliny dělit do skupin, které zde nebudeme rozebírat, protože by toho bylo dle mého názoru až moc. Jen bych chtěla podotknout, že na úvodním obrázku je z každé skupiny 1 zástupce.

Bílkoviny ve všech živých organismech jsou složeny z 20 (nově až z 23) AMINOKYSELIN (proteinogenní aminokyseliny – tvořící bílkoviny). Samozřejmě existují i aminokyseliny, které se na tvorbě bílkovin nepodílejí (NEPROTEINOGENNÍ), i přesto hrají v našem organismu důležitou roli (např. KARNITIN – zprostředkovává energii kosterním svalům). Proteinogenní aminokyseliny dělíme na ESENCIÁLNÍ a NEESENCIÁLNÍ.

Esenciální aminokyseliny lidské tělo není schopné vytvořit a je nutné je doplňovat stravou. Neesenciální aminokyseliny lidské tělo umí vytvořit. Zdroj proteiogenních aminokyselin jsou bílkoviny, které přijímáme ve stravě. Rozkladem bílkovin ze stravy získáváme VOLNÉ AMINOKYSELINY, které jsou v těle využity jako stavební komponenty enzymů, hormonů, bílkovin a dalších tělu potřebných látek. Jejich deriváty (odvozeniny) mohou být využívány jako NEUROTRANSMITERY (přenašeči nervového vzruchu – dopamin).

 

Esenciální aminokyseliny: 

  • valin
  • leucin
  • isoleucin
  • lysin
  • methionin
  • fenylalanin
  • threonin
  • tryptofan

 

U dětí jsou esenciálními kyselinami ještě navíc histidin arginin. U histidinu se spekuluje o tom, zda-li se jedná o semi-esenciální (esenciální v dětském věku, v dospělosti neesenciální) aminokyselinu nebo esenciální aminokyselinu.

 

PRŮMĚRNÉ POŽADAVKY na příjem ESENCIÁLNÍCH AMINOKYSELIN (pro dospělé):

AMINOKYSELINA mg/kg/den*
histidin 10
isoleucin 20
leucin 39
lysin 30
methionin + cystein 14.5
methionin 10.4
cystein 4.1
fenylalanin + tyrosin 25
threonin 15
tryptofan 4
valin 26
CELKEM 184

*množství miligramů na 1 kg tělesné hmotnosti za den – jedná se o referenční hodnoty

(EFSA Journal 2012, WHO/FAO/UNU, 2007)

LIMITUJÍCÍ AMINOKYSELINA = esenciální aminokyselina, která je v dané potravině zastoupena nejméně (vztahuje se na denní potřebu esenciální aminokyseliny), určuje výživovou hodnotu potraviny

  • př. METHIONIN v mléce nebo v luštěninách, LYSIN v obilovinách

 

ZDROJE

Zdroje aminokyselin jsou stejné jako zdroje bílkovin. Obsah esenciálních i neesenciálních aminokyselin je velmi variabilní dle dané potraviny.

  • maso
  • ryby a mořské plody
  • luštěniny (sója)
  • mléko a mléčné výrobky
  • želatina
  • BCAA – doplněk stravy (volné aminokyseliny – leucin, isoleucin, valin)
  • vejce
  • obiloviny
  • ořechy a semena

 

Joint FAO/WHO/UNU Expert Consultation on Protein and Amino Acid Requirements in Human Nutrition (‎2002 : Geneva, Switzerland)‎, Food and Agriculture Organization of the United Nations, World Health Organization & United Nations University. (‎2007)‎. Protein and amino acid requirements in human nutrition : report of a joint FAO/WHO/UNU expert consultation. World Health Organization. https://apps.who.int/iris/handle/10665/43411

Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Aminokyselina [online]. c2021 [citováno 28. 03. 2021]. Dostupný z WWW: Aminokyselina

Sdílejte!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.