výživověda
z lásky k jídlu a vědě
výživověda

Výživověda.cz

Pár slov o mně

Jmenuji se Dagmar.
Má zvědavost a vášeň pro jídlo a vědu mě dovedla až ke studiu NUTRIČNÍ TERAPIE. Touto cestou bych chtěla předat své znalosti a zkušenosti dál.

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY
CHCI NOVINKY DO MAILU!
štítky
05. 05. 2021

Energetický metabolismus + energetická bilance

metabolismus

Lidské tělo je úžasným a komplexním systémem, který potřebuje ke své funkci dostatek energie, kterou následně přeměňuje k zajištění základních životních funkcí (transport tekutin, metabolismus živin, pohyb, činnost nervové soustavy, regenerace, růst …).

Energie v těle se netvoří, ani nezaniká, pouze se přeměňuje z jedné formy energie na druhou. Co to znamená?

Tělo získává energii ze základních živin z jídla (sacharidy, tuky, bílkoviny, vláknina). Tyto živiny se pomocí metabolických drah (dráhy látkové přeměny) využívají k tvorbě tzv. energetického “platidla”.

Energetický základ (“platidlo”): ATP (AdenosinTriFosfát)

ATP při svém rozkladu uvolňuje značné množství chemické energie, která se v těle přeměňuje na chemickou (tvorba chemických látek – tělesné tekutiny, …), mechanickou (pohyb, peristaltika), tepelnou (tvorba tepla) nebo elektrickou práci (elektrická aktivita srdce, nervová soustava). Nemá smysl zde vypisovat zdlouhavé chemické rovnice, tohle by mohlo stačit pro pochopení přeměny energie.

Příjem energie

Zdrojem energie jsou základní živiny stravy (které již byly zmíněny). V této části se podíváme na jejich energetické hodnoty.

Živina Energie (kcal/g) Energie (kJ/g)
Sacharidy 4 kcal/g 17 kJ/g
Tuky 9 kcal/g 37 kJ/g
Bílkoviny 4 kcal/g 17 kJ/g
Vláknina 2 kcal/g 8 kJ/g
Alkohol 7 kcal/g 29 kJ/g

O vláknině bychom měli vědět, že je nestravitelná, ale střevní mikrobiom ji využívá jako potravu a uvádí se u ní minimální energetická hodnota (více o vláknině). Můžeme si všimnout, že nejvíce energie získáme z tuků a alkoholu.

Výdej energie

Výdej energie závisí na mnoha faktorech jako je věk, pohlaví, zdravotní stav, tělesná stavba (poměr tukové a svalové hmoty).

Součásti energetického výdeje:

  1. BMR (basal metabolic rate) – bazální metabolismus – 60% celkového energetického výdeje
  2. TEF (thermic effect of food) – tepelný účinek stravy – 10% celkového energetického výdeje
  3. PA (physical activity) – fyzická aktivita – 30% celkového energetického výdeje

BMR – basal metabolic rate

= bazální metabolický výdej

  • 60% produkce tepla, 40% udržení základních životních funkcí
  • metabolismus = látková přeměna

V lidském těle neustále probíhají nejrůznější děje a dochází při nich ke spotřebě energie. Bazální metabolismus je tedy energie potřebná k udržení základních životních funkcí – tlukot srdce, nervová činnosti, růst, obnova tkání (regenerace), atd.

Tělo musí neustále . Hodnota bazálního metabolismu se liší podle věku, pohlaví, zdravotního stavu a fyzické kondice. Děti a dospívající mají vyšší energetickou potřebu (růst – skeletu, tkání, pohlavních orgán, …), a naopak starší lidé mají nižší bazální metabolismus (úbytek svalové hmoty, sedavý způsob života, …). Ženy mají BMR přibližně o 5-10% nižší než muži, protože mají spíše více tukové hmoty než svalové (muži to mají naopak – více svalů, méně tuku).

O bazálním metabolismus více v článku: BAZÁLNÍ METABOLISMUS + VZORCE NA VÝPOČET

TEF – thermic effect of food

Součástí energetického výdeje je i termický efekt stravy. Při metabolických procesech se uvolňuje teplo. Centrem metabolismus jsou játra, což je žláza s vnitřní sekrecí i vnější sekrecí a produkují velké množství tepla, které souvisí s metabolismem živin, které přijmeme stravou. TEF většinou trvá 3-6 h a představuje přibližně 10%  celkového energetického výdeje za 1 den (24 h).

PA – physical activity

První 2 složky energetického výdeje nejsou nijak zvlášť proměnné, jsou spíše stálé a neměnné. Fyzická aktivita je právě nejvíce ovlivnitelnou složkou energetického výdeje. Existuje mnoho aktivit a každá z nich je jinak energeticky náročná. Množství spálené energie při určité aktivitě se odvíjí od BMR a od tělesné stavby – osoby s větším podílem svalové hmoty obecně spalují více energie, protože svalová hmota, je “živá hmota” a potřebuje značné množství energie oproti hmotě tukové, která slouží především jako zásobárna energie.

Fyzická aktivita může zvýšit hodnotu BMR až na 24 h po náročné fyzické aktivitě, což souvisí s obnovou poškozených tkání během fyzické aktivity.

Každá aktivita se počítá – aktivity od vaření až po vytrvalostní běh. Naše tělo je uzpůsobeno k pohybu a je na každém z nás, jak s touto skutečností naložíme (pokud se nejedná o ojedinělé případy, kdy jedinec se nemůže hýbat ze zdravotních důvodů, …).

Příjem vs. výdej

V matematice jsme se naučili porovnávat, zda-li je něčeho méně nebo více a používáme k tomu základní znaménka <, >, =. Pomocí těchto znamének si vysvětlíme, co se děje v lidském těle při nerovnováze mezi příjmem a výdejem.

PŘÍJEM < VÝDEJ

Když přijímáme méně kalorií než využijeme, dochází k redukci hmotnosti. Jedinec hubne.

PŘÍJEM = VÝDEJ

Když přijímáme stejné množství kalorií, které i následně využijeme, nedochází ke změně hmotnosti. Jedinec ani nehubne, ani nepřibírá.

PŘÍJEM > VÝDEJ

Když přijímáme víc kalorií než využijeme, dochází k nárůstu hmotnosti. Jedinec přibírá.

SHARMA, Sangita. Energetické požadavky: součásti energetického výdeje. POSPÍŠILOVÁ, MUDr. Hana. Klinická výživa a dietologie: v kostce. Praha: Grada Publishing, 2018, s. 14-15. Sestra (Grada). ISBN 978-80-271-0228-0.

ZLATOHLÁVEK, Lukáš a kolektiv autorů. Klinická dietologie a výživa. Druhé rozšířené vydání. Praha: Current media, [2019], s. 53-60. Medicus. ISBN 978-80-88129-44-8.

Sdílejte!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.