Minerály

Ještě než se pustíme do samotného článku, chtěla bych podotknout, že se jedná hlavně o teorii, bez které by se tyto stránky neobešly! Když se zde chceme zabývat výživou, je nutné poznat jednotlivé živiny. Velmi jsem tu pro Vás informace zestručnila, jelikož toto téma je velmi obsáhlé.

Pro zvídavé VÝŽIVOVĚDÁTORY mám podrobnější články na některá zajímavá témata uvedená v tomto článku (stačí kliknout na odkaz).

Minerály (spolu s vitaminy) jsou látky, které lidské tělo potřebuje v mnohem menším množství než makroživiny (tuky, bílkoviny, sacharidy, …). I přesto, že je jejich potřebné množství velmi malé (v jednotkách μg – mg “mikro- až mili- gramů”), jsou velmi důležitými látkami, které lidské tělo potřebuje. Minerální látky jsou esenciální složkou stravy, což znamená, že je musíme pravidelně doplňovat, tělo není schopné je vytvořit.

Co to je a k čemu je potřebujeme (v kostce)?

Minerály jsou anorganické látky, které lidský organismus potřebuje jako stavební materiál z něhož jsou tvořeny tkáně (hlavně kosti a zuby), důležitou roli hrají i ve funkčních systémech (nervosvalový přenos, …). Minerály mohou být v těle v různých formách (ionty, molekuly, krystaly, soli, jiné anorganické látky, atd.)

• funkce enzymů
• stavební materiál
• funkce nervové soustavy
• funkce ledvin
• funkce svalů
• ATP (AdenosinTriFosfát) – zdroj energie
• součástí fosfolipidové membrány v buňkách

Jejich role v těle je důležitá a je toho mnohem víc. Jednotlivé minerály budou brzy rozebrány v podrobnějších článcích.

Minerály dělíme podle denní potřeby pro člověka na:

• makroelementy – vápník, fosfor, hořčík, draslík, sodík, chlor, síra
• mikroelementy – železo, jód, zinek, měď, mangan, chróm, selen, fluor
• stopové prvky – křemík, vanad, nikl, bor

Můžeme se setkat i s minerálními látkami, které jsou pro lidské tělo toxické.

• toxické – olovo, kadmium, arsen (např. v rýži, přísné kontroly obsahu v potravinách), rtuť (častá kumulace v mořských rybách), hliník, nikl, cín

Toxické mohou být ve vyšších dávkách i minerální látky, které lidské tělo potřebuje.

• železo, zinek, chróm, měď, selen

Ještě můžeme zmínit toxické anionty:

• dusičnany a dusitany
  • využívají se v uzeninách, sýrech a z půdy se dostávají do některých druhů zeleniny (špenát, červená řepa, rukola, …), ve které se kumulují
  • vyskytují se i v pitné vodě, ve které se jejich množství hlídá
  • v uzeninách slouží jako konzervanty, který potravinu chrání před růstem nebezpečných mikroorganismů (Clostridium botulinum – tvoří jedovaté neurotoxiny – nervové jedy)
  • množství přidaných dusitanů a dusičnanů do potravin je regulováno legislativou
  • jedná se o toxické látky, které mohou po požití v těle tvořit nitrosaminy, což jsou KARCINOGENNÍ LÁTKY (reakce dusitanů s aminokyselinami) – produkci nitrosaminů lze snížit příjmem vitamínu C 🙂

U některých minerálů dochází (velmi zjednodušeně, neodborně) k “soupeření o vstřebávání”. Jak bychom to měli pochopit?

Když příjem jednoho minerálu převažuje nad jiným, může zabránit absorpci jiného – vzorovým příkladem může být vápník a železo. Pokud tedy trpíte nedostatkem železa (anémie) a užíváte doplňky stravy, nebo ho doplňujete stravou, neměli byste ho konzumovat s vápníkem (2 h před a 2 h po).